Grafická jednotka s dokončeným self testem (Zde již s uvolněnou kotvou magnetu).
Po konzultaci na serveru OldComp jsem se dozvěděl, že pokud se plotter delší dobu nepoužívá, může zatuhnout kotva v ovládacím magnetu pera. Kotva se musí uvolnit a promazat. Zpočátku to vypadalo, ze budu muset kvůli tomu rozebrat celý traktor, ale nakonec se ukázalo, že k přístupu k vozíku pera stačí odšroubovat 2 čelní šrouby a odejmout horní hliníkovou lištu, ve které se vozík pohybuje. Kotva byla samozřejmě zatuhlá a po jejím uvolnění a promazání vše funguje.
Vozík s elektromagnetem ovládající pero.
Původně se k plotteru používaly záznamové pera KIN-0581 nebo KIN-0582. Ty se bohužel už nevyrábějí. Alternativně lze použít inkoustová technická pera. Po zkušenostech z technického kreslení na průmyslovce se mi do použití těchto per opravdu nechtělo. V každém případě všechna doporučená pera mají závit, kterým se do vozíku šroubují. Aby toho nebylo málo, závit nemá standardní metrické stoupání.
Po vzoru ZXCygnuse jsem se rozhodl vyrobit adaptér pro gelové náplně. Na rychlé modelování používám dětský TinkerCAD. Ten sice nemá pokročilé funkce, ale k mému úžasu v něm lze vytvořit parametrický závit. Navržený adaptér jsem vytiskl z ASA. Po jemném očištění závitu, jde adaptér krásně zašroubovat do vozíku a gelová náplň Pentel v něm pěkně drží. Pero je ale lehké a tak je vhodné nastavit přítlak na maximum.
Použitá gelová náplň Pentel.
Redukce pro pero.
Původní varianty plotterů XY se ovládají signály, které přímo řídí oba krokové motory posunu pera a papíru a elektromagnet pro zvedání pera. Poslední model XY4160 má sériovou linku, po které počítač do plotteru posílá data ve formátu HPGL. Jednotka se tak dá použít například pro vykreslování grafů nebo i výkresů z CAD programů.
Potter má standardní rozhraní RS232 na 25 pinovém canon konektoru. Pro připojení je potřeba kabel DTE-DTE, tak zvaný nullmodem, který se také používá k propojení dvou počítačů. I když grafická jednotka nabízí možnost softwarového řízení toku dat Xon/Xoff, je lepší použít řízení hardwarové. Z tohoto důvodu nestačí 3 drátový nullmodem. Nejprve jsem zkusil udělat kabel, který je uveden v příručce, ale ten mi s Atari ST nefungoval. Našel jsem tedy klasický 8 žilový nullmodem a s tím se už komunikace rozjela.
Plotter komunikuje maximálně rychlostí 4800bps. Nastavení se dá změnit DIP přepínači, to jsem ale nechal na původním. První 3 přepínače z leva nastavují řízení toku dat, pravá trojice rychlost přenosu. Kompletní popis je na konci programátorské příručky.
Nastavení DIP přepínači.
Pro komunikaci je nutné sériový port počítače nastavit na rychlost 4800, 8 datových bitů, 2 stopbity a hardwarové řízení toku dat RTS/CTS. Dobré je taky nastavit standardní tiskárnu na sériový port. Potom stačí HPGL soubor hodit na ikonu tiskárny na desktopu.
Nastavení portu v ovládacím panelu.
Při tisku z ST s jeho originálním driverem se stávalo, že v kresbách byly chyby, které, jak se ukázalo, nesouvisely s maximální přípustnou délkou HPGL příkazu. Po nainstalování driveru HSMODA07 a zvětšení bufferu pro sériovou linku na 1 KB už k chybám přenosu dat nedochází. Nastavení velikosti bufferu se musí provézt pomocí speciálního programu SETTER.TTP, který je součástí balíku.
První jsem chtěl vykreslit raketoplán Columbia z AutoCAD a tramvaj od ZX Cygnuse. Columbia je k dispozici v DXF formátu. Soubor jsem naimportoval do Technobox/CAD a po chvíli zjišťování jak program funguje se mi podařilo vytvořit tisknutelný HPGL soubor. I obrázky od ZX Cygnuse lze tisknout. Musel jsem ale vzít upravenou verzi od Vanthomase z OldComp fora. XY4160 má totiž jednu nepříjemnou vlastnost. HPGL příkaz se musí vejít do 512 byte, jinak dojde k přetečení a výsledkem je škaredá čára, která výstup kazí, nebo naopak chybějící části výkresu.
ST CAD aplikace.
Kromě Technobox CAD, jsem ještě s úspěchem vyzkoušel CAD program pro návrh plošných spojů Scooter-PCB. Ten je mimochodem ve verzi pro Atari ST uvolněn zdarma. Ještě jsem se nedostal k vyzkoušení modulu pro řezací plottery do Calamusu SL.
Plotter se dá také krásně programovat i z Basicu. Stačí přesměrovat výstup na sériovou linku, potom se jednoduše pomocí PRINT tisknou příkazy HPGL a plotter je vykonává.
Ovládání plotteru z GFA basicu.
Na ukázce s dračí křivkou je vidět, že i po výměně pera je soutisk stále dostatečne přesný a plotter se dá použít i s vícebarevným tiskem.
V době prodeje byly bohužel tyto grafické jednotky docela drahé a ne moc dostupné. O tom svědčí i to, že se dnes moc neobjevují ani na inzertních portálech nebo Aukru. Překvapil mě dobový článek v německém ST magazinu. Na podobný v českých zpravodajích si nepamatuji. Je to škoda, protože se jedná o velice zajímavou periferii a i dnes se s ní dá moc pěkně vyhrát i třeba programováním v BASIC.